Czechia profile

Overview

Konečná spotřeba energie mezi lety 2000 a 2022 mírně vzrostla, ale v roce 2023 klesla pod úroveň roku 2010. V roce 2023 dosáhla konečná spotřeba energie 22,8 Mtoe (za normálního klimatu), tj. byla o 1,4 Mtoe nižší než v roce 2000 a o 0,4 Mtoe nižší než v roce 2010. Úspory energie a strukturální změny dokázaly více než plně kompenzovat růst spotřeby energie způsobený aktivitou a dalšími vlivy. Spotřeba energie se ve všech odvětvích výrazně snížila kromě dopravy, kde oproti roku 2000 vzrostla o 67 %.

Energetická účinnost konečné spotřeby, měřená indexem ODEX, se v letech 2000 až 2023 zlepšila v průměru o 1,5 % ročně (celkem o 29,4 %). Největšího nárůstu energetické účinnosti bylo dosaženo v sektoru průmyslu (2,8 % ročně), následovaném sektorem služeb (1,3 % ročně) a sektorem bydlení (1,2 % ročně). Dopravní sektor zaznamenal pouze nepatrný pokles indexu ODEX, který mezi lety 2000 a 2023 klesl o 3 %.

Celkové úspory energie dosáhly v období 2000 až 2023 výše 8,4 Mtoe, z čehož největší část připadla na průmysl (5,3 Mtoe, tj. 63 % celkových úspor); další úspory činily: 2,1 Mtoe v domácnostech, 0,9 Mtoe ve službách a pouze 0,04 Mtoe v dopravě. V posledních třech letech můžeme pozorovat zvýšený růst úspor energie, který lze pravděpodobně připsat zejména regeneraci ekonomiky po pandemii COVID-19, nárůstu cen energií a cen povolenek na emise CO₂.

Celková dodávka energie v období 2010–2023 klesla o 7,1 Mtoe (-15,7 %). Všechny složky změny k poklesu přispěly. Největší pokles můžeme pozorovat v transformačním sektoru (-2,7 Mtoe v energetickém sektoru, -2,2 Mtoe v ostatních transformacích). Konečná spotřeba energie přispěla poklesem o 1,8 Mtoe. Neenergetická spotřeba se snížila o 0,5 Mtoe. Kromě zlepšení v energetickém sektoru můžeme pozorovat rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny.

Konečná spotřeba energie se v období 2010–2023 snížila o 1,8 Mtoe (-7,5 %). Nárůst konečné spotřeby energie způsobený nárůstem aktivity (+5,3 Mtoe) byl plně kompenzován jinými faktory. Úspory energie dosáhly 2,7 ​​Mtoe, strukturální efekty vedly k poklesu spotřeby o 0,8 Mtoe. Další efekty vedly ke snížení o 1,9 Mtoe a změna klimatických podmínek o 1,7 Mtoe.

Podle nejnovější aktualizace NECP by se požadovaná konečná spotřeba energie měla snížit z 25,0 Mtoe (poslední údaje z roku 2024) na 20,3 Mtoe v roce 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout tohoto cíle alternativními opatřeními. Nejdůležitější jsou dvě opatření – program Nová zelená úsporám 2021+ s očekávanými celkovými kumulativními úsporami energie ve výši 2,04 Mtoe v období 2021–2027, který se zaměřuje na úspory energie v obytných budovách, a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 v průmyslovém sektoru s očekávanými celkovými kumulativními úsporami energie ve výši 0,21 Mtoe v období 2021–2027. Velká očekávání se vztahují k zavedení Modernizačního fondu, který by mohl přinést celkové kumulativní úspory energie ve výši 0,7 Mtoe v průmyslu a 0,4 Mtoe ve službách a veřejném sektoru. Typickým průřezovým opatřením je Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3), který se zaměřuje na neinvestiční dotace.

Buildings

Spotřeba energie v budovách se v období 2000–2023 pohybovala kolem 10 Mtoe. V daném období klesla o 0,87 Mtoe (-8,6 %). Spotřeba služeb se snížila o 0,66 Mtoe (-19 %), spotřeba domácností o 0,2 Mtoe (-3,1 %).

Spotřeba energie na vytápění vzrostla v období od roku 2010 do roku 2023 o 4 %, a to i přes masivní vlny zateplování budov, a její podíl na celkové spotřebě energie domácností se zvýšil z 64 % na 70 %. Spotřeba energie na ohřev vody se od roku 2010 snížila o 30 %. Mezi lety 2010 a 2023 se spotřeba energie na vaření a elektrické spotřebiče mírně snížila, a to o 9 % a 8 %, zatímco spotřeba energie na osvětlení vzrostla o 6 %.

Spotřeba energie na vytápění na m² se v období 2000–2022 snížila o 14 %, ale v posledních 15 letech stagnovala. K výraznému poklesu došlo v roce 2023 (-13%), pravděpodobně v důsledku vysokých cen energií.

Spotřeba energie na ohřev vody na jednu domácnost se v období 2000–2023 snížila o 34 %. Spotřeba energie na jednu domácnost na vaření respektive elektrické spotřebiče a osvětlení se ve stejném období snížila o 16 %, respektive 14 %.

Spotřeba elektřiny na byt byla v období 2000–2023 stabilní. Zatímco podíl tepelného užití vzrostl o 4 procentní body z 56 % na 60 %, podíl elektrických spotřebičů se snížil o 3 procentní body z 37 % na 34 % a osvětlení o 1 procentní bod ze 7 % na 6 %, podíl klimatizace vzrostl z 0 % na 1 %.

Spotřeba energie domácností klesla o 1,34 Mtoe ze 7,4 Mtoe v roce 2000 na 6,06 Mtoe v roce 2023. Úspory energie dosáhly 1,04 Mtoe. Zvýšení počtu bytů vedlo ke zvýšení spotřeby o 0,74 Mtoe a větší byty o 0,47 Mtoe. Navzdory zvýšenému počtu elektrických spotřebičů vedla jejich vyšší účinnost k poklesu spotřeby o 0,05 Mtoe. Další faktory (chování) přinesly úspory ve výši 0,272 Mtoe. Klimatické rozdíly mezi oběma lety způsobily pokles o 1,2 Mtoe.

Spotřeba energie na vytápění domácností klesla mezi lety 2000 a 2023 o 0,92 Mtoe z 4,97 Mtoe na 4,05 Mtoe. Hlavní vliv měly klimatické podmínky (-1,2 Mtoe), přičemž úspory energie přispěly k celkovému snížení o dalších 0,44 Mtoe. Růst bytového fondu zvýšil spotřebu o 0,51 Mtoe a u větší byty o 0,32 Mtoe. Zavedení dálkového vytápění ušetřilo 0,09 Mtoe energie a další faktory 0,02 Mtoe.

Spotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb se od roku 2000 snížila o 1,1 % ročně. Po stagnaci v letech 2014 až 2019 v posledních čtyřech letech výrazně klesla. Spotřeba elektřiny na zaměstnance vzrostla o 0,8 % ročně v důsledku rozšíření elektrických spotřebičů v kancelářích. Trend se však v posledních čtyřech letech obrátil.

Hlavním opatřením pro stavebnictví je program Nová zelená úsporám 2021+, který se zaměřuje na rodinné domy a bytové domy. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 se mimo jiné zaměřuje na zlepšení energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí 2021–2027 má prioritní osu podporující zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách. Dodatečná podpora veřejným budovám a podnikatelskému sektoru v hlavním městě Praze (Praha je z většiny operačních programů vyloučena) je poskytována z Modernizačního fondu.

Transport

Silniční doprava představuje 97 % spotřeby energie v odvětví dopravy v roce 2023. Automobily se na spotřebě sektoru podílejí 58 % (62 % v roce 2000) a silniční nákladní doprava 35 % (26 % v roce 2000). Autobusová doprava představuje 4,2 % a železniční doprava 3 %. Vnitrostátní letecká a vodní doprava je zanedbatelná (kolem 0,1 %).

V osobní dopravě pozorujeme nepříznivý trend v přechodu z veřejné dopravy na automobily. Podíl automobilové dopravy vzrostl mezi lety 2000 a 2023 z 67 % na 77 % na úkor železnic a autobusů.

Podobný nepříznivý trend můžeme pozorovat i v přechodu z železniční na kamionovou dopravu v nákladní dopravě. Podíl silniční nákladní dopravy vzrostl mezi lety 2000 a 2023 z 62 % na 78 %.

Vrchol spotřeby energie automobilů na osobokilometr byl zaznamenán přibližně v roce 2010. Počet automobilů rostl velmi rychle a růst byl pokryt především starými ojetými vozy s vysokou měrnou spotřebou. Podíl nových nebo alespoň novějších ojetých vozů začal růst přibližně v roce 2010 a vedl ke snížení spotřeby energie na osobokilometr (-1,1 %/rok).

Spotřeba energie v dopravě se v období 2010–2023 zvýšila o 19 % (+ 1,13 Mtoe). Tento trend je způsoben rozvojem dopravních výkonů (+1,49 Mtoe – více osobokilometrů a tunokilometrů) a nepříznivým přesunem mezi jinými druhy dopravy (+0,46 Mtoe – přesun z železniční na silniční dopravu). Další efekty ušetřily 0,81 Mtoe energie. Úspory energie dosáhly pouze 0,01 Mtoe.

Existují dva nové programy podporující energetickou účinnost dopravy. Integrovaný regionální operační program podporuje nákup vozidel s alternativním pohonem. Modernizační fond podporuje modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru a veřejné dopravě. Podpora veřejné dopravy je důležitá, protože v České republice v minulých letech došlo k přechodu z veřejné na silniční dopravu.

Industry

Průmyslový sektor vykazuje nejrychlejší pokles spotřeby energie. Jeho konečná spotřeba energie prudce klesala o 1.9 %/rok. Největší poklesy byly zaznamenány v ocelářském průmyslu (-1,44 Mtoe), ostatních odvětvích (-1,13 Mtoe) a chemickém průmyslu (-0,58 Mtoe).

Ocelářský průmysl vykazuje klesající trend měrné spotřeby (-26 %, resp. -1,3 %/rok v období 2000–2023). Převážně opačný trend byl pozorován u měrné spotřeby energie při výrobě buničiny a papíru, která ve stejném období vzrostla o 46 % s poměrně velkými výkyvy.

Průmysl dosáhl v období 2010–2023 úspor energie ve výši 1,4 Mtoe a  strukturální změny směrem k méně energeticky náročným odvětvím snížily spotřebu o dalších 1,21 Mtoe. Zvýšená průmyslová aktivita vedla k vyšší spotřebě energie o 1,54 Mtoe. Vzhledem k tomu, že zisky z úspor, strukturálních změn a dalších faktorů byly vyšší než růst tažený aktivitou, celková spotřeba energie v průmyslu klesla o 0,94 Mtoe.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost zůstává jedním z důležitých opatření i v období 2021–2027. Nabízí podporu energetické účinnosti v průmyslu prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročené úvěry). Očekávané celkové kumulativní úspory činí 0,035 Mtoe. Největším zdrojem dotací v průmyslu se však stal Modernizační fond s očekávanými úsporami 0.14 Mtoe.