Overview
Konečná spotřeba energie rostla tempem 0,5 %/rok v období 2000 - 2007 a poté klesala o 0,7 %/rok. V roce 2017 byla konečná spotřeba energie (při normálních klimatických podmínkách) téměř 26 Mtoe, tj. téměř stejná jako v roce 2000. Sektory s největší spotřebou jsou průmysl a domácnosti s podíly na konečné spotřebě energie 29,2 % a 28,5 % v roce 2017. Průmysl zaznamenal od roku 2000 pokles spotřeby o 10 procentních bodů. Odvětví dopravy představuje 26,9 % konečné spotřeby (+9,9 procentních bodů ve srovnání s rokem 2000). Sektor služeb činil 13 % (-1,6 procentních bodů ve srovnání s rokem 2000).
Obrázek 1: Konečná spotřeba energie po odvětvích (normální klima)
Source: ODYSSEEEnergetická účinnost konečné spotřeby energie měřená indexem ODEX se zlepšovala v průměrným tempem 1,5 %/rok v období 2000 - 2017 (neboli o 26 %). Největší úspory bylo dosaženo v průmyslovém sektoru (2,5 %/rok), domácnostech (1,3 %/rok) a službách (1,2 %/rok). V odvětví dopravy nedochází k žádnému skutečnému pokroku.
Obrázek 2: Technický index energetické účinnosti
Source: ODYSSEEČeská republika si v Národním energetickém a klimatickém plánu (NECP) stanovila konečný cíl celkových nových ročních úspor energie ve výši 51,1 PJ pro období 2017 - 2020 a 84 PJ (tj. 462 PJ kumulativních úspor podle článku 7) pro období 2021 - 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle pomocí alternativních opatření. Nejdůležitější jsou dvě opatření. Program Nová zelená úsporám 2014–2020, s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 10,3 PJ v období 2014 - 2020, se zaměřuje na úspory energie v obytných domech a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v průmyslovém sektoru s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 7,6 PJ v období 2014 - 2020. V přípravě jsou následníci obou programů s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 19 PJ a 2 PJ. Velká očekávání vzbuzuje zavedení Modernizačního fondu, který by mohl vyvolat celkové nové roční úspory energie ve výši 12,3 PJ. Typické průřezové opatření představuje Státní program na podporu úspor energie Efekt.
Tabulka 1: Příklady průřezových opatření
Measures | NEEAP measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|---|
Státní program na podporu úspor energie Efekt | yes | Státní program na podporu úspor energie přispívá k cíli národních úspor energie podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti 2012/27 / EU. Hlavní podpora se soustřeďuje na akce s nepřímým dopadem na úspory energie, jako je veřejné povědomí, odborné vzdělávání a bezplatné poradenství. | 1,6 PJ v období 2014 - 2020 | Link |
Buildings
V roce 2017 představovalo vytápění 69 % spotřeby sektoru domácností, ohřev vody 17 %, vaření 7 % a elektrické spotřebiče 7 %. Od roku 2000 se spotřeba na vytápění snížovala tempem 0,24 %/rok. Spotřeba elektrických spotřebičů rostla tempem 1,7 %/rok a spotřeba na ohřev vody se zvýšovala rychlostí 2 %/rok. Celková spotřeba energie v domácnostech rostla od roku 2000 tempem 0,26 %/rok.
Obrázek 3: Spotřeba energie pro vytápění na m2
Source: ODYSSEEObrázek 4: Spotřeba energie na domácnost podle účelu užití (bez vytápění)
Source: ODYSSEEKonečná spotřeba energie domácností vzrostla z 6,44 Mtoe v roce 2000 na 7,19 Mtoe v roce 2017. Úspory energie (1,72 Mtoe), způsobené masivní izolací obytných domů, byly převáženy dalšími třemi faktory - vyšším počtem domácností (0,97 Mtoe), většími domy (0,84 Mtoe) a vyšší vybaveností domácností spotřebiči (0,56 Mtoe). Příspěvky korekce klimatu a dalších vlivů ke změně spotřeby energie byly jen malé.
Obrázek 5: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v domácnostech
Source: ODYSSEESpotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb od roku 2000 trvale klesá o 0,8 %/rok. Spotřeba elektřiny na zaměstnance v důsledku nasazování kancelářských elektrických spotřebičů se však ve stejném období zvyšuje tempem 0,82 %/rok.
Obrázek 6: Spotřeba energie a elektřiny na zaměstnance (normální klima)
Source: ODYSSEEHlavním opatřením pro odvětví domácností je program Nová Zelená úsporám 2014–2020, který se zaměřuje na rodinné a bytové domy. Cílem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je mimo jiné zlepšení energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí má prioritní osu podporující zvyšování energetické účinnosti ve veřejných budovách.
Tabulka 2: Politiky a opatření v sektoru budov
Measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|
Nová zelená úsporám 2014 - 2020 | Program Nová zelená úsporám 2014-2020, spravovaný Státním fondem životního prostředí, se zaměřuje na úspory energie a efektivní využívání zdrojů energie v budovách. Tento program běží od roku 2014 do roku 2020 a byl připraven pro vlastníky a uživatele rodinných a bytových domů. | 310,3 PJ v období 2014 - 2020 | Link |
Operační program Životní prostředí | Pátá prioritní osa tohoto programu podporuje energetickouúčinnost a zvádění OZE ve veřejných budovách. | 5 PJ v období 2014 - 2020 | Link |
Transport
Osobní auta představují 54,4 % spotřeby v odvětví dopravy a silniční nákladní doprava 26,7 %. Autobusová doprava představuje 9,8% a letecká doprava 5,9 %. Zbytek představuje železniční doprava (3,1 %) a vodní doprava (0,1 %).
Obrázek 7: Rozdělení spotřeby energie v dopravě podle modů dopravy
Source: ODYSSEEDlouhodobé opravy dálnic a podstatné zlepšení železničního systému vedly ke zvýšení podílu železnic v osobní dopravě o 6 procentních bodů z 11,9 % v roce 2000 na 17,9% v roce 2017. Podíl osobních aut, resp. autobusů klesl ve stejném období ze 67 % na 66 %, resp. z 21% na 16 %.
Obrázek 8: Podíly modů v osobní dopravě
Source: ODYSSEENa druhé straně se podíl železniční dopravy v nákladní dopravě snížil z 30,9 % na 26,4 %. Protože železniční profily jsou téměř plně vytíženy, je silniční nákladní doprava dostupnější a je také flexibilnější.
Obrázek 9: Podíly modů v nákladní dopravě
Source: ODYSSEESpotřeba energie v dopravě rychle roste tempem 2,8 %/rok. Tento trend je způsoben vyššími přepravními výkony (téměř +1 Mtoe - více osobokilometrů a tunokilometrů) a dalšími efekty (+1,78 Mtoe). Dopady přechodu na jiný druh dopravy a úspory energie jsou zanedbatelné. Rostoucí spotřeba energie v dopravě neguje úspory energie z jiných odvětví.
Obrázek 10: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v dopravě (2000-2014)
Source: ODYSSEENízké energetické úspory v dopravních odvětvích jsou způsobeny zejména pomalým prováděním Operačního programu Doprava, který se zaměřuje na opatření na změnu druhu dopravy. Hlavním cílem nákladní dopravy je přechod od silniční dopravy k železniční dopravě.
Tabulka 3: Politiky a opatření v sektoru dopravy
Measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|
Operační program Doprava | Podpora multimodální nákladní dopravy a modernizace železniční a silniční sítě | Nízký | Link |
Kombinovaná doprava | Opatření podporující kombinovanou dopravu | Nízký | Link |
Industry
Konečná spotřeba energie v průmyslu se rychle snížovala tempem 1,6 %/rok. Největší podíl na spotřebě průmyslu má metalurgie železných kovů, a to 22 %. Chemický průmysl, průmysl nekovových materiálů, průmysl neželezných kovů a papírenský průmysl představuje 34 % celkové spotřeby energie v průmyslu.
Obrázek 11: Konečná spotřeba energie v průmyslu po odvětvích
Source: ODYSSEE, steel including blast furnacesOcelářský průmysl vykazuje klesající trend energetické náročnosti, která v období 2000 - 2017 klesla o 18 %. Opačný trend můžeme pozorovat v případě energetické náročnosti výroby buničiny a papíru. Ta ve stejném období vzrostla o 33 % a vykazuje poměrně velké fluktuace.
Obrázek 12: Měrná spotřeba energie na výrobu energeticky náročných produktů (toe/t)
Source: ODYSSEEPrůmysl dosáhl v období 1000 - 2017 významných úspor energie (5,12 Mtoe), ty ale byly víceméně kompenzovány růstem průmyslové výroby (5,65 Mtoe). Významný dopad na konečnou spotřebu energie v průmyslu měly také strukturální změny se snížením o 3,53 Mtoe.
Obrázek 13: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v průmyslu
Source: ODYSSEENejdůležitějším opatřením v průmyslovém sektoru je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročné půjčky) podporuje opatření na zvýšení energetické účinnosti.
Tabulka 4: Politiky a opatření v sektoru průmyslu
Measures | Description | Expected savings, impact evaluation | More information available |
---|---|---|---|
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost | Zvyšování energetické účinnosti v průmyslu a využití obnovitelných zdrojů energie | 7,6 PJ v období 2014 - 2020 | Link |