Czechia profile

Overview

Konečná spotřeba energie mezi lety 2000 a 2018 mírně vzrostla. V roce 2018 dosáhla konečná spotřeba energie 25,9 Mtoe (při normálním klimatu), tj. byla o 0,4 Mtoe vyšší než v roce 2000. Úspory energie a strukturální změny nebyly schopny plně kompenzovat růst spotřeby energie vyvolaný ekonomickou aktivitou a dalšími vlivy. Zatímco spotřeba energie výrazně poklesla v průmyslu (o 23 %) a službách (o 9 %), vzrostla v domácnostech (o 9 %) a v dopravě (o 58 %).

Energetická účinnost konečné spotřeby měřená indexem ODEX se v letech 2000 až 2018 zlepšovala v průměru o 1,7 %/rok (neboli o 27 %). Největších úspor energie bylo dosaženo v sektoru průmyslu (3,1 %/rok), následovaném domácnostmi (1,4 %/rok) a službami (1,3 %/rok). V odvětví dopravy nelze pozorovat reálný pokrok.

Česká republika si v Národním energetickém a klimatickém plánu (NECP) stanovila cíl úspory konečné spotřeby energie 51,1 PJ pro období 2014 - 2020 a 84 PJ (tj. 462 PJ kumulativních úspor podle článku 7) pro období 2021 - 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle alternativními opatřeními. Nejdůležitější jsou dvě opatření - program Nová Zelená úsporám 2014 - 2020 s očekávanou novou celkovou roční úsporou energie 10,3 PJ v období 2014 - 2020, který se zaměřuje na úspory energie v obytných budovách a v průmyslu je to Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost s očekávanou novou celkovou roční úsporou energie ve výši 7,6 PJ v období 2017 - 2020. V roce 2021 budou spuštěny následovníci obou programů s očekávanou novou celkovou roční úsporou energie 19 respektive 2 PJ. Velká očekávání jsou vkládána do zavedení Modernizačního fondu, který by mohl přinést novou celkovou roční úsporu energie ve výši 12,3 PJ. Typickým průřezovým opatřením je Státní program na podporu úspor energie (EFEKT), který se zaměřuje na neinvestiční dotace.

Buildings

V sektoru budov představovalo v roce 2018 vytápění 71 % z celkové spotřeby, ohřev vody 16 %, vaření 6 % a elektrické spotřebiče 7 %. Spotřeba na vytápění se od roku 2000 zvyšovala o 0,14 %/rok. Spotřeba elektrických spotřebičů se zvyšovala o 1,6 %/rok a spotřeba na ohřev vody přibližně o 1,5 %/rok. Spotřeba energie v domácnostech se od roku 2000 zvyšovala o 0,45 %/rok.

Konečná spotřeba energie v domácnostech vzrostla z 6,44 Mtoe v roce 2000 na 6,91 Mtoe v roce 2018. Úspory energie (1,76 Mtoe) způsobené masivním zateplováním domů byly převáženy třemi dalšími faktory - větším počtem bytů (1 Mtoe), většími domy (0,87 Mtoe) a dalšími spotřebiči (0,55 Mtoe). Příspěvek korekce klimatu a dalších vlivů ke změně spotřeby energie byl jen malý.

Spotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb se od roku 2000 snížovala o 0,66 %/rok, ale od roku 2014 se téměř nezměnila. Spotřeba elektřiny na zaměstnance  ve stejném období rostla o 0,84 %/rok v důsledku pronikání nových elektrických spotřebičů do kanceláří.

Hlavním opatřením pro sektor budov je program Nová Zelená úsporám 2014 – 2020, který se zaměřuje na rodinné a bytové domy. Cílem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je mimo jiné zlepšení energetické náročnosti budov v podnikatelské sféře a Operační program Životní prostředí má prioritní osu podporující zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách. Všechny tři programy budou mít od roku 2021 své následníky. Další podpora pro veřejné budovy a podnikatelský sektor v hl. M. Praze (Praha byla vyloučena z většiny operačních programů) bude poskytována z Modernizačního fondu.

Transport

Osobní automobily tvoří 60 % spotřeby v tomto odvětví a silniční nákladní doprava 33 %. Autobusová doprava představuje 3,6 % a železniční doprava 3,3 %. Zbytek představuje letecká doprava (0,5 %) a vodní doprava (méně než 0,1 %).

Dlouhodobé opravy dálnic a podstatné zlepšení železničního systému vedly ke zvýšení podílu železnice v osobní dopravě o 6 procentních bodů z 11,9 % v roce 2000 na 17,9 % v roce 2018. Podíl automobilů a autobusů se v tomtéž období snížil ze 67,2 % na 66,6 % a z 20,9 % na 15,5 %.

Proti tomu se podíl železniční dopravy v nákladní dopravě snížil z 30,9 % na 28,7 %. Je to dáno tím, že železniční profily jsou téměř plně vytížené a silniční nákladní doprava má lepší dostupnost a je flexibilnější.

Spotřeba energie v dopravě rychle roste tempem 2,6 %/rok. Tento trend je způsoben vývojem přepravy (+0,85 Mtoe) (více osobokilometrů a tunokilometrů) a dalšími vlivy (+1,89 Mtoe). Dopady přesunu na jiný mod dopravy a úspory energie jsou zanedbatelné. Rostoucí spotřeba energie v dopravě neguje úspory energie dosažené v ostatních odvětvích.

Nízké úspory energie v odvětví dopravy jsou způsobeny zejména pomalou implementací Operačního programu doprava, který se zaměřuje na opatření k přesunu na jiný mod dopravy. Hlavním cílem v nákladní dopravě je přechod ze silniční dopravy na železniční dopravu.

Industry

Sektor průmyslu vykazuje nejrychlejší pokles spotřeby energie. Jeho konečná spotřeba energie rychle klesala o 1,4 %/rok. Největší podíl na konečné spotřebě ve výši 28 % náleží ocelářskému průmyslu. Chemický průmysl, průmysl nekovových materiálů, metalurgie neželezných kovů a papírenský průmysl tvoří dohromady 37 % celkové konečné spotřeby energie v průmyslu.

Ocelářský průmysl vykazuje klesající trend energetické náročnosti, ta v období 2000 – 2018 poklesla o 12,7%. Opačný trend lze pozorovat u měrné spotřeby energie na výrobu papíru a celulózy, která ve stejném období vzrostla o 36 % s velkými výkyvy v jednotlivých letech.

Průmysl dosáhl v období 2000 – 2018 pozoruhodných energetických úspor (5,16 Mtoe), ty ale byly víceméně kompenzovány růstem průmyslové výroby (6,3 Mtoe). Strukturální změny od těžkého k lehkému průmyslu měly podstatný dopad na konečnou spotřebu energie v průmyslu a přispěly k jejímu snížení o 3,93 Mtoe.

Nejdůležitějším opatřením v sektoru průmyslu byl Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a půjčky s nízkým úrokem) podporoval opatření pro zlepšení energetické účinnosti. Následný program začne v roce 2021.