Czechia profile

Overview

Konečná spotřeba energie mezi lety 2000 a 2022 mírně vzrostla. V roce 2022 dosáhla konečná spotřeba energie 24,5 Mtoe (za normálního klimatu), což je o 0,5 Mtoe více než v roce 2000. Úspory energie a strukturální změny nebyly schopny plně kompenzovat růst spotřeby energie způsobený aktivitou a dalšími faktory. Zatímco spotřeba energie v průmyslu výrazně klesla (o 26 %) a ve službách (o 17 %), vzrostla v domácnostech (o 12 %) a v dopravě (o 65 %).

Energetická účinnost konečné spotřeby, měřená pomocí indexu ODEX, se v letech 2000 až 2022 zlepšila v průměru o 1,5 % ročně (celkem o 28 %). Největší zlepšení energetické účinnosti bylo dosaženo v průmyslovém sektoru (2,8 % ročně), následovaném službami (1,4 % ročně) a domácnostmi (1,1 % ročně). Sektor dopravy zaznamenal pouze nepatrný pokles indexu ODEX, který mezi lety 2000 a 2022 klesl o 2 %.

Celkové úspory energie dosáhly v období 2000 až 2022 hodnoty 7,8 Mtoe, přičemž většina z nich byla dosažena v průmyslu (5 Mtoe, tj. 64 % celkových úspor). Další úspory byly následující: 1,7 Mtoe v domácnostech, 0,9 Mtoe ve službách a pouze 0,1 Mtoe v dopravě. V posledních dvou letech lze pozorovat zvýšený růst úspor energie, což lze pravděpodobně přičíst především zvýšení cen energie a cen povolenek na emise CO2.

Celková dodávka energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,4 Mtoe (+1 %). Pouze ostaní transformační procesy, konkrétně centrální vytápění, vykázaly pokles spotřeby energie (o 1,4 Mtoe). Ve všech ostatních sektorech lze pozorovat nárůst spotřeby energie: o 0,5 Mtoe v konečné spotřebě, o 0,8 Mtoe v sektoru výroby elektřiny a o 0,6 Mtoe v neenergetickém využití paliv.

Konečná spotřeba energie vzrostla v období 2000–2022 o 0,5 Mtoe. Nárůst konečné spotřeby energie způsobený zvýšením aktivity (+10,6 Mtoe) převážil nad všemi ostatními faktory. Úspory energie dosáhly 7,8 Mtoe, strukturální změny vedly ke snížení spotřeby o 1,2 Mtoe a ostatní faktory přispěly ke snížení o 1 Mtoe; vliv změny klimatu byl zanedbatelný (-0,1 Mtoe).

Podle poslední aktualizace NECP by se požadovaná spotřeba energie u konečného uživatele měla snížit z 25,4 Mtoe (poslední údaje z roku 2021) na 20,2 Mtoe v roce 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle alternativními opatřeními. Nejdůležitější jsou dvě opatření - Program Nová zelená úsporám 2021+ s předpokládanou celkovou kumulativní úsporou energie 2,04 Mtoe v období 2021 - 2027, který se zaměřuje na úspory energie v obytných budovách a Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021- 2027 v sektoru průmyslu s očekávanými celkovými kumulativními úsporami energie 0,21 Mtoe v období 2021 - 2027. Velká očekávání souvisí se zavedením Modernizačního fondu, který by mohl přinést celkové kumulativní úspory energie ve výši 0,7 Mtoe v průmyslu a 0,4 Mtoe ve službách a veřejném sektoru. Typickým průřezovým opatřením je Státní program na podporu úspor energie 2022+ (EFEKT 3), který se zaměřuje na neinvestiční dotace.

Buildings

Spotřeba energie v budovách se v období 2000–2022 pohybovala kolem 10 Mtoe, avšak struktura spotřeby se změnila. Podíl obytných budov vzrostl z 65 % v roce 2000 na 71 % v roce 2022. To znamená, že spotřeba v obytných budovách vzrostla ze 6,7 Mtoe na 7,4 Mtoe, tedy o 12 %. Spotřeba v budovách služeb klesla z 3,6 Mtoe na 3 Mtoe, tedy o 17 %.

Spotřeba energie na vytápění vzrostla v období 2000–2022 o 19 % i přes rozsáhlé vlny zateplování budov a její podíl na celkové spotřebě energie domácností se zvýšil z 67 % na 72 %. Spotřeba energie na vaření klesla o 12 % a na osvětlení o 7 %, zatímco spotřeba elektrických spotřebičů vzrostla o 8 %.

Spotřeba energie na vytápění na m² klesla v období 2000–2022 o 10 %, avšak v posledních 15 letech stagnovala.

Spotřeba energie na ohřev vody na jednu domácnost klesla v období 2000–2022 o 25 %. Spotřeba energie na jednu domácnost na vaření, elektrické spotřebiče a osvětlení klesla ve stejném období o 15 % a 10 %.

Spotřeba elektřiny na jednu domácnost byla v období 2000–2022 stabilní. Podíly jednotlivých koncových užití energie se změnily pouze mírně. Podíl tepelného využití vzrostl o 3 procentní body, z 56 % na 59 %, podíl elektrických spotřebičů klesl o 2 procentní body, z 37 % na 35 %, a osvětlení o 1 procentní bod, ze 7 % na 6 %. Podíl klimatizace vzrostl z 0 % na 1 %.

Spotřeba energie domácností vzrostla o 1,72 Mtoe, z 5,44 Mtoe v roce 2000 na 7,16 Mtoe v roce 2022. I když došlo k úsporám energie ve výši 1,7 Mtoe, ty byly převáženy větším počtem domácností (+1,11 Mtoe), většími domy (+0,97 Mtoe), větším počtem spotřebičů (+0,28 Mtoe) a dalšími faktory (chování) (+0,12 Mtoe). Klimatické rozdíly mezi těmito dvěma roky byly zanedbatelné (-0,06 Mtoe).

Spotřeba energie na vytápění domácností vzrostla o 0,21 Mtoe, z 4,23 Mtoe na 4,02 Mtoe mezi lety 2000 a 2022. Energetické úspory ve výši 1,08 Mtoe byly více než kompenzovány nárůstem spotřeby způsobeným růstem počtu domácností („aktivita“) (+0,75 Mtoe), většími domy (+0,65 Mtoe), rozšířením centrálního vytápění (+0,16 Mtoe) a dalšími faktory (+0,37 Mtoe).

Spotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb klesala od roku 2000 o 1,1 % ročně. Po stagnaci v letech 2014 až 2019 výrazně poklesla v posledních třech letech. Spotřeba elektřiny na zaměstnance během stejného období vzrostla o 0,4 % ročně v důsledku rozšiřování elektrických spotřebičů v kancelářích.

Hlavním opatřením pro stavebnictví je Program Nová zelená úsporám 2021+, který se zaměřuje na rodinné domy a bytové domy. Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021-2027 se mimo jiné zaměřuje na zlepšování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí 2021-2027 má prioritní osu podporující zlepšování energetické náročnosti ve veřejných budovách. Dodatečná podpora veřejných budov a podnikatelského sektoru v hl. m. Praze (Praha je vyloučena z většiny operačních programů) je poskytována z Modernizačního fondu.

Transport

Silniční doprava spotřebovává 97 % energie v dopravním sektoru. Osobní automobily se podílejí 61 % na spotřebě tohoto sektoru (56 % v roce 2000) a silniční nákladní doprava 35 % (26 % v roce 2000). Autobusová doprava představuje 5,7 % a železniční doprava 3,1 %. Domácí letecká a vodní doprava jsou zanedbatelné (kolem 0,1 %).

V osobní dopravě pozorujeme nepříznivý trend přechodu z veřejné dopravy na automobily. Podíl automobilové dopravy vzrostl z 67 % na 77 % mezi lety 2000 a 2022.

Podobný nepříznivý trend lze pozorovat i v přechodu z železniční dopravy na nákladní automobily v nákladní dopravě. Podíl silniční nákladní dopravy vzrostl z 62 % na 78 % mezi lety 2000 a 2022.

Kolem roku 2010 vrcholila spotřeba energie automobilů na osobokilometr. Počet automobilů rostl velmi rychle a tento růst byl z velké části pokryt staršími ojetými automobily s vysokou specifickou spotřebou. Podíl nových nebo alespoň novějších ojetých automobilů začal růst přibližně od roku 2010, což vedlo ke snížení spotřeby energie na osobokilometr (-1,7 % ročně).

Spotřeba energie v dopravě vzrostla v období 2000–2022 o 65 % (+2,74 Mtoe). Tento trend je způsoben rozvojem dopravní aktivity (+1,96 Mtoe – více osobokilometrů a tunokilometrů), nepříznivou změnou dopravních módů (+0,51 Mtoe – přechod z železniční dopravy na silniční dopravu) a dalšími faktory (nižší využití kapacity) (+0,38 Mtoe). Energetické úspory dosáhly pouze 0,11 Mtoe.

Existují dva nové programy na podporu energetické účinnosti dopravy. Integrovaný regionální operační program podporuje nákupy vozidel na alternativní pohony. Modernizační fond podporuje modernizaci dopravy v podnikatelském sektoru a veřejné dopravě. Podpora veřejné dopravy je důležitá, protože v posledních letech došlo v ČR k přechodu z veřejné dopravy na silniční.

Industry

Průmyslový sektor vykazuje nejrychlejší pokles spotřeby energie. Jeho konečná spotřeba energie klesala rychlým tempem o 1,4 % ročně. Největší snížení bylo zaznamenáno v ocelářském průmyslu (-1,09 Mtoe), v ostatních odvětvích (-0,92 Mtoe) a v chemickém průmyslu (-0,49 Mtoe).

Ocelářský průmysl vykazuje klesající trend specifické spotřeby energie (-20 % nebo -1 % ročně v období 2000–2022). Poměrně opačný trend byl zaznamenán u specifické spotřeby energie při výrobě papíru a celulózy, která ve stejném období vzrostla o 6 %, přičemž byly pozorovány značné výkyvy.

Průmysl dosáhl v období 2000–2022 významných energetických úspor (5,03 Mtoe) a prošel rozsáhlými strukturálními změnami směrem k méně energeticky náročným odvětvím, což snížilo spotřebu o dalších 1,75 Mtoe. Zvýšená průmyslová aktivita vedla k vyšší spotřebě energie o 4,66 Mtoe. Protože úspory a strukturální změny převážily nad růstem spotřeby způsobeným aktivitou, celková spotřeba energie v průmyslu klesla o 2,34 Mtoe.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost zůstává jedním z důležitých opatření i v období 2021 - 2027. Nabízí podporu energetické účinnosti v průmyslu prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročené úvěry). Očekávané celkové kumulativní úspory jsou 8,8 Mtoe. Největším zdrojem dotací v průmyslu se však stal Fond modernizace s očekávanou úsporou 29,5 Mtoe.