Overview

Konečná spotřeba energie rostla tempem 0,5 %/rok v období 2000 - 2007 a poté klesala o 0,7 %/rok. V roce 2017 byla konečná spotřeba energie (při normálních klimatických podmínkách) téměř 26 Mtoe, tj. téměř stejná jako v roce 2000. Sektory s největší spotřebou jsou průmysl a domácnosti s podíly na konečné spotřebě energie 29,2 % a 28,5 % v roce 2017. Průmysl zaznamenal od roku 2000 pokles spotřeby o 10 procentních bodů. Odvětví dopravy představuje 26,9 % konečné spotřeby (+9,9 procentních bodů ve srovnání s rokem 2000). Sektor služeb činil 13 % (-1,6 procentních bodů ve srovnání s rokem 2000).

Obrázek 1: Konečná spotřeba energie po odvětvích (normální klima)

Source: ODYSSEE

Energetická účinnost konečné spotřeby energie měřená indexem ODEX se zlepšovala v průměrným tempem 1,5 %/rok v období 2000 - 2017 (neboli o 26 %). Největší úspory bylo dosaženo v průmyslovém sektoru (2,5 %/rok), domácnostech (1,3 %/rok) a službách (1,2 %/rok). V odvětví dopravy nedochází k žádnému skutečnému pokroku.

Obrázek 2: Technický index energetické účinnosti

Source: ODYSSEE

Česká republika si v Národním energetickém a klimatickém plánu (NECP) stanovila konečný cíl celkových nových ročních úspor energie ve výši 51,1 PJ pro období 2017 - 2020 a 84 PJ (tj. 462 PJ kumulativních úspor podle článku 7) pro období 2021 - 2030. Česká republika se rozhodla dosáhnout cíle pomocí alternativních opatření. Nejdůležitější jsou dvě opatření. Program Nová zelená úsporám 2014–2020, s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 10,3 PJ v období 2014 - 2020, se zaměřuje na úspory energie v obytných domech a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v průmyslovém sektoru s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 7,6 PJ v období 2014 - 2020. V přípravě jsou následníci obou programů s očekávanými celkovými novými ročními úsporami energie 19 PJ a 2 PJ. Velká očekávání vzbuzuje zavedení Modernizačního fondu, který by mohl vyvolat celkové nové roční úspory energie ve výši 12,3 PJ. Typické průřezové opatření představuje Státní program na podporu úspor energie Efekt.

Tabulka 1: Příklady průřezových opatření

MeasuresNEEAP measuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Státní program na podporu úspor energie EfektyesStátní program na podporu úspor energie přispívá k cíli národních úspor energie podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti 2012/27 / EU. Hlavní podpora se soustřeďuje na akce s nepřímým dopadem na úspory energie, jako je veřejné povědomí, odborné vzdělávání a bezplatné poradenství.1,6 PJ v období 2014 - 2020Link
Source: MURE

Buildings

V roce 2017 představovalo vytápění 69 % spotřeby sektoru domácností, ohřev vody 17 %, vaření 7 % a elektrické spotřebiče 7 %. Od roku 2000 se spotřeba na vytápění  snížovala tempem 0,24 %/rok. Spotřeba elektrických spotřebičů rostla tempem 1,7 %/rok a spotřeba na ohřev vody se zvýšovala rychlostí 2 %/rok. Celková spotřeba energie v domácnostech rostla od roku 2000 tempem 0,26 %/rok.

Obrázek 3: Spotřeba energie pro vytápění na m2

Source: ODYSSEE

Obrázek 4: Spotřeba energie na domácnost podle účelu užití (bez vytápění)

Source: ODYSSEE

Konečná spotřeba energie domácností vzrostla z 6,44 Mtoe v roce 2000 na 7,19 Mtoe v roce 2017. Úspory energie (1,72 Mtoe), způsobené masivní izolací obytných domů, byly převáženy dalšími třemi faktory - vyšším počtem domácností (0,97 Mtoe), většími domy (0,84 Mtoe) a vyšší vybaveností domácností spotřebiči (0,56 Mtoe). Příspěvky korekce klimatu a dalších vlivů ke změně spotřeby energie byly jen malé.

Obrázek 5: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v domácnostech

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie na zaměstnance v sektoru služeb od roku 2000 trvale klesá o 0,8 %/rok. Spotřeba elektřiny na zaměstnance v důsledku nasazování kancelářských elektrických spotřebičů se však ve stejném období zvyšuje tempem 0,82 %/rok.

Obrázek 6: Spotřeba energie a elektřiny na zaměstnance (normální klima)

Source: ODYSSEE

Hlavním opatřením pro odvětví domácností je program Nová Zelená úsporám 2014–2020, který se zaměřuje na rodinné a bytové domy. Cílem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je mimo jiné zlepšení energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru a Operační program Životní prostředí má prioritní osu podporující zvyšování energetické účinnosti ve veřejných budovách.

Tabulka 2: Politiky a opatření v sektoru budov

MeasuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Nová zelená úsporám 2014 - 2020Program Nová zelená úsporám 2014-2020, spravovaný Státním fondem životního prostředí, se zaměřuje na úspory energie a efektivní využívání zdrojů energie v budovách. Tento program běží od roku 2014 do roku 2020 a byl připraven pro vlastníky a uživatele rodinných a bytových domů.310,3 PJ v období 2014 - 2020Link
Operační program Životní prostředíPátá prioritní osa tohoto programu podporuje energetickouúčinnost a zvádění OZE ve veřejných budovách.5 PJ v období 2014 - 2020Link
Source: MURE, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Transport

Osobní auta představují 54,4 % spotřeby v odvětví dopravy a silniční nákladní doprava 26,7 %. Autobusová doprava představuje 9,8% a letecká doprava 5,9 %. Zbytek představuje železniční doprava (3,1 %) a vodní doprava (0,1 %).

Obrázek 7: Rozdělení spotřeby energie v dopravě podle modů dopravy

Source: ODYSSEE

Dlouhodobé opravy dálnic a podstatné zlepšení železničního systému vedly ke zvýšení podílu železnic v osobní dopravě o 6 procentních bodů z 11,9 % v roce 2000 na 17,9% v roce 2017. Podíl osobních aut, resp. autobusů klesl ve stejném období ze 67 % na 66 %, resp. z 21% na 16 %.

Obrázek 8: Podíly modů v osobní dopravě

Source: ODYSSEE

Na druhé straně se podíl železniční dopravy v nákladní dopravě snížil z 30,9 % na 26,4 %. Protože železniční profily jsou téměř plně vytíženy, je silniční nákladní doprava dostupnější a je také flexibilnější.

Obrázek 9: Podíly modů v nákladní dopravě

Source: ODYSSEE

Spotřeba energie v dopravě rychle roste tempem 2,8 %/rok. Tento trend je způsoben vyššími přepravními výkony (téměř +1 Mtoe - více osobokilometrů a tunokilometrů) a dalšími efekty (+1,78 Mtoe). Dopady přechodu na jiný druh dopravy a úspory energie jsou zanedbatelné. Rostoucí spotřeba energie v dopravě neguje úspory energie z jiných odvětví.

Obrázek 10: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v dopravě (2000-2014)

Source: ODYSSEE

Nízké energetické úspory v dopravních odvětvích jsou způsobeny zejména pomalým prováděním Operačního programu Doprava, který se zaměřuje na opatření na změnu druhu dopravy. Hlavním cílem nákladní dopravy je přechod od silniční dopravy k železniční dopravě.

Tabulka 3: Politiky a opatření v sektoru dopravy

MeasuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Operační program DopravaPodpora multimodální nákladní dopravy a modernizace železniční a silniční sítěNízkýLink
Kombinovaná dopravaOpatření podporující kombinovanou dopravuNízkýLink
Source: MURE

Industry

Konečná spotřeba energie v průmyslu se rychle snížovala tempem 1,6 %/rok. Největší podíl na spotřebě průmyslu má metalurgie železných kovů, a to 22 %. Chemický průmysl, průmysl nekovových materiálů, průmysl neželezných kovů a papírenský průmysl představuje 34 % celkové spotřeby energie v průmyslu.

Obrázek 11: Konečná spotřeba energie v průmyslu po odvětvích

Source: ODYSSEE, steel including blast furnaces

Ocelářský průmysl vykazuje klesající trend energetické náročnosti, která v období 2000 - 2017 klesla o 18 %. Opačný trend můžeme pozorovat v případě energetické náročnosti výroby buničiny a papíru. Ta ve stejném období vzrostla o 33 % a vykazuje poměrně velké fluktuace.

Obrázek 12: Měrná spotřeba energie na výrobu energeticky náročných produktů (toe/t)

Source: ODYSSEE

Průmysl dosáhl v období 1000 - 2017 významných úspor energie (5,12 Mtoe), ty ale byly víceméně kompenzovány růstem průmyslové výroby (5,65 Mtoe). Významný dopad na konečnou spotřebu energie v průmyslu měly také strukturální změny se snížením o 3,53 Mtoe.

Obrázek 13: Hlavní řídicí veličiny změn spotřeby energie v průmyslu

Source: ODYSSEE

Nejdůležitějším opatřením v průmyslovém sektoru je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který prostřednictvím finančních pobídek (investiční dotace a nízkoúročné půjčky) podporuje opatření na zvýšení energetické účinnosti.

Tabulka 4: Politiky a opatření v sektoru průmyslu

MeasuresDescriptionExpected savings, impact evaluationMore information available
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnostZvyšování energetické účinnosti v průmyslu a využití obnovitelných zdrojů energie7,6 PJ v období 2014 - 2020Link
Source: MURE, Ministerstvo průmyslu a obchodu